023 – Pochod SMRTI – MILITARY DEATH MARCH (10. ročník)
21. 4. – 23. 4. 2023
Start a cíl: Vimperk – sportovní areál Vodník
Trasu 117 km jsem ušel za 22:02 hodin.
Po příjezdu na místo jsem využil dostatek sil a ještě před registrací jsem si postavil stan.⛄😁⛄ Po zapsání jsem dostal zlatý náramek a svačinu na cestu.
V pátek večer jsem vyrazil po modré přes Vimperk. Nad městem jsem pokračoval po červené do Pravětína, Veselky až do Veselka – hájovna. Odtamtud po asfaltu na rozcestí Na Křížkách k dalšímu rozcestí Na Kubrnech, až jsem došel k Mlynářovické myslivně. Pokračoval jsem po modré do Volar, kde bylo první kontrolní stanoviště, zde jsem si 20 minut odpočinul, doplnil tekutiny a najedl se. K dispozici byl od pořadatelů teplý guláš, čaj, káva atd.
Pokračoval jsem směr Husinec, Mlynářovice, Krejčovice a Řepešína, kde jsem objevil krásnou šest set let starou lípu (viz foto na fb). Odtud jsem šel do Kratušína, Zábrodského mlýna, Podedvorského mlýna, Horoutů a Husince. V Husinci byl druhý kontrolní bod, kde jsem opět doplnil tekutiny a najedl se. Opět tam bylo k dispozici spousta jídla a pití. Po dvaceti minutovém odpočinku jsem vyrazil směr Vimperk.
A tehdy přišla moje první krize. Dost jsem cítil všechny svaly v nohách a říkal jsem si zda vůbec do Vimperka dojdu. První kilometry byly hrozné, ale pak se to zlomilo! (Asi taky pomohlo, že jsem si vzal 3 ks Magnesia v prášku. Mimochodem velice dobrá věc, kterou jsem aplikoval každých 5 km, protože dostat křeč do nohy znamená konec pochodu.) Do Vimperka jsem došel přes Pečnov, Kosmo a Šumavské Hoštice.
Bolest byla pryč, tak jsem opět doplnil tekutiny, jídlo a rychle jsem se ukázal pořadateli, což bylo docela náročné, protože bylo 9 hodin ráno a na startu byla obrovská fronta, kterou jsem musel předběhnout, abych nevychladl a mohl jsem pokračovat dál. Kdybych čekal ve frontě, tak bych už nikam nedošel. Nápor lidí byl silný, jelikož přijelo 1400 turistů, kteří se šli projít na Boubín. Měl jsem před sebou ještě dvě etapy, takže po rychlém proběhnutím startem jsem opět vyrazil i já na Boubín.
Šel jsem po stejné trase co večer. Vše bylo dobré, až do doby, kdy jsem došel na vrchol Boubína. Bylo tam tolik lidí, že jsem se zdržel a nemohl jsem jít svým tempem 5 km/hod. Na Boubíně je špatná cesta a muselo se jít za sebou v lajně, tak proto to zdržení.⛄😁🗻⛰️🏔️😁⛄ Abych se vyhnul davu, tak jsem zvolil jinou zpáteční cestu, ale k mé smůle mě začalo bolet koleno, takže jsem od té doby urazil jen 3 km/hod.
Z Boubína jsem šel po modré k Srní Hlavě, kde jsem se přepojil na zelenou k Alejí Smíření a do Korkové Huťe a Lipky. Dále přes Michlův mlýn na Křižovatka cest, kde byl poslední kontrolní bod a odtud už rovnou do Vimperka. Když jsem dorazil do cíle, byl jsem rád, že to mám za sebou! Po vyzvednutí krásných medaili jsem se šel osprchovat a po krátké konzultaci s ostatníma pochodníkama, co šli také extrém, jsem zapadl do stanu a spal jsem až do rána.⛄🏔️⛰️🗻⛄
Je důležité podotknout, že Pochod smrti je velice pěkný ale také náročný!
Naštěstí jsou pořadatelé připraveni pomoci se vším, co pochodník potřebuje na cestu i cestou po cestě. Takže velký dík patří všem co pomáhali s přípravou pochodu.
Na pochodu „zdar“!
Váš turista Pavel Krahulec
⛄🗻⛰️🏔️⛄
