009 – POCHOD PO STOPÁCH 22. VB 2017 – ZPRÁVA AGENTA CHODCE
Datum: 24. června 2017
Lokalita: UVZ Hamry, Prostějov
Název pochodu: Pochod po stopách 22. výsadkové brigády – V. ročník pplk. Františka Stavného
Organizátor: Červené Barety
Ročník pochodu: 5
Popis:
Když jsme loni absolvovali čtvrtý ročník tohoto pochodu, hned mi bylo jasné, že se jedná o pochodovou extraligu. Absolutně špičková organizace, velmi přátelské prostředí a smrtící trasa. A tak letos nebylo nad čím váhat. Na pochod jsme vyrazili již v pátek, neboť organizátoři nabízí možnost přespání ve vojenských srubech za pouhých 80,- Kč na obě noci. Dálnici D1 nebudu dlouze rozebírat, každý ji moc dobře zná, a tak nám cesta trvala krutých 6 hodin. Jakmile jsme však dorazili, vešlerá únava z cesty zmizela a vystřídalo ji krásné prostředí UVZ Hamry. Hned po příjezdu jsme se mohli, byť den předem, odregistrovat. Těšil jsem se na odznáček, který je u tohoto pochodu každý rok jiný a nezklamal. Následně jsme se ubytovali a šli se družit.
V sobotu ráno jsem vstal standartně brzy, dopřál si ranní hygienu (zázemí naprosto fantastické, jen pro teplou vodu si musí člověk přivstat) a šel na snídani, která je v ceně registrace. Po snídani jsme si dopřáli ještě nějaké občerstvení a pozvolna jsme se připravili na pochod. Samozřejmě jsme si vyzvedli občerstvení na cestu skládající se z NRG nápoje, sušenky, müsli tyčinky, jablka a bagety. Chvíli před devátou ranní organizátoři svolali účastníky na slavnostní nástup. Ten oproti loňskému ročníku obzvláštnila velmi početná skupina Polských výsadkářů, kteří hrdě s praporem na nástup nakráčeli ve tvaru. Následovalo poděkování všem minulým velitelům VÚ 8280, i tomu současnému. Slovo bylo předáno pplk. Františkovi Stavnému, který následně pochod odstartoval. Přednost dostala skupinka běžců, která se pochod rozhodla obsolvovat „soutěžně“. Mezi ně se standartně zapojil i gen. Karel Řehka. My, prostí chodci, jsme pak vyrazili za nimi. Nutno podotknout, že než jsme se rozkoukali, už jsme běžce ani neviděli.
V loňském roce trasa vedla téměř zcela mimo civilizaci a často i mimo jakékoli cesty či pěšinky, strmě do kopce a strmě z kopce a když už chviličku, ale opravdu jen chviličku, po rovinně, tak asfalt nebo bažina. Do toho teplota 37 stupňů ve stínu, kdy na obloze nebyl jediný mráček. Jelikož každý rok je trasa pochodu jiná, trochu nervózně jsme očekávali, co pro nás pořadatelé na trase 33,1 km připravili tentokrát. Překvapení to skutečně bylo, ale milé. První třetina trasy vedla civilizací přes obce Žárovice, Krumsín a nádherný Plumov. Na trase tak bylo mnoho míst, hospůdek, kde se občerstvit. Dlouho jsme odolávali, až na samotném konci obce Plumov, kousek od hráze Plumovské přehrady, jsme na malou chviličku usedli v poslední hospůdce na trase. Ta chvilička se nám nakonec protáhla asi na hodinu. Po okraji hráze jsme pak sešli pod ní a vstoupili tak do druhé třetiny trasy. Ta první, nutno podotknout, vedla po asfaltu, což nebylo moc příjemné. Nyní přišly polní cesty, což byla příjemná změna. Oproti loňsku nebylo takové vedro, sice díky čisté obloze jsme měli soustavný přísun sluníčka, ale místy i lehce foukalo a tak k nám bylo počasí přívětivé. I v druhé třetině jsme místy potkali asfalt, ale ne už tolik. Na pomyslném konci této třetiny nás čekal bod s pitným režimem, kde jsme měli k dispozici lahve s vodou. Třetí třetina trasy nás pak vedla převážně lesem. Zhruba na 25 km byl poslední kontrolní bod, kde nás od ubývajících zásob tekutin zachránil pohotový hostinský s mobilní ošetřovnou, tedy dodávkou s lednicí a tekutinami. Zde jsme se tedy schladili a vyrazili na posledních cca 8 km. Tady už nám síly začaly docházet a byť těchto 8 km bylo lesem, tedy převážně stínem, vše po asfaltu. Ale pořadatel k nám byl milostivý, a tak alespoň ke konci poslal trasu pryč z asfaltu, do pěkného krpálu směrem vzhůru. To byl však jediný ostřejší kopec na trase, zbylé byly velmi pozvolné. Po jeho zdolání nás už čekal jsem kousek do vysněného cíle.
V cíli jsme si převzali krásnou pamětní medaili s vyobrazením pana Stavného a čekal na nás teplý i studený nápoj, vše v ceně registrace. Následovala sprcha (ledová, teplá došla), nazutí volné obuvi a přesun k „občerstvení“, kde jsme s ostatními pochodníky strávili velice příjemný večer.
V rámci pochodu byl ocenil naprosto špičkovou organizaci. Určitě se opakuji, ale vše bylo na jedničku. Osobitý přístup pořadatelů, snídaně, občerstvení, zajištění pitného režimu, odznáčky, medaile, skvěle a přehledně vyznačená trasa, zkrátka ač se snažím najít něco, co vytknout, nenacházím. Ale dobře, tráva byla moc zelená a obloha moc modrá. Čeho ale skutečně bylo docela hodně, byl asfalt, ale to byla hold cena za to, že trasa nebyla tentokrát vyplněna extrémními stoupáky. Zkrátka a jednoduše, medaile z Prostějova musí alespoň trochu zabolet.
Agent H